Prožíváme období plné nejistot a strachů z toho, co bude zítra. Bohužel tato intenzivní nejistota trvá už dost dlouhý čas na to, aby i ti silnější stabilní jedinci byli zneklidnění. Jak jsou na tom potom ti slabší, více labilnější?

V životě člověka je jediná jistota. Tou je od okamžiku narození naše stárnutí, a tudíž i konečnost našeho žití. Současná situace však tyto nejistoty velice eskaluje a co je nejhorší, nenabízí zatím žádnou naději na konečnost. Mediální masáž ze všech stran, omezování pocitu svobody, údaje o počtu nakažených v každém zpravodajském pořadu, permanentní změny v nařízeních vlády jsou záležitosti, které to vše jen zhoršují. A i když zdánlivě lidé kolem vypadají, jak to vše zvládají a respektují, přibývá klientů, kteří sice neřeší aktuálně situaci kolem Covid19, ale přestávají mít energii na zvládání normálních běžných povinností a starostí.

V poslední době zaznamenávám více partnerských problémů, které by možná partneři dokázali zvládnout i sami, avšak v tlaku, který již několik měsíců ne a ne polevit, se ztrácí síla, energie, kapacita, chuť, ale i vzájemná tolerance. Pracovní nejistoty – home office ano či ne, zachování pracovního místa, znovuotevření zavřených provozoven, to vše jsou další důsledky náročného období, které právě prožíváme.

Obavy z nakažení nás pak často limitují i v oblastech našich zájmů a zálib, nehledě na diskomfort v povinných rouškách, a to nemluvě o rodičích školáků, kteří každým dnem vstávají s nejistotou, zda nebudou školy opět uzavřeny. Lidé se straní sebe navzájem, cítí se osamocení a ohrožení. Těžko bychom dnes hledali člověka, který by řekl, že prožíváme krásné období.

Co tedy dělat, abychom se udrželi v psychické kondici? Samozřejmě, že na každého působí a funguje něco jiného, a přesto můžeme sdílet, co komu pomáhá, a tak se vzájemně inspirovat.

• Omezme mediální masáž tím, že ne všechny relace budeme sledovat.
• Nepřemýšlejme dopředu o tom, co bude, ale zkusme více žít okamžikem přítomnosti – tedy tady a teď.
• Nevykreslujme si černé scénáře, co by bylo kdyby a co bude až… jistě máte zkušenost, že když nakonec problém nastal, vždy se nějak vyřešil, byť možná ne vždy tím nejlepším způsobem. Ale vyřešil.
• Dělejme si radost, užívejme si i malých radostí a milých okamžiků. Aktivně je vyhledávejme. Více se na ně koncentrujme a prožívejme je naplno.
• Přemýšlejme pozitivně. Vždyť každý negativně či ustrašeně prožitý den nám ubírá z nám vymezeného času a není možnost jej nikdy vrátit zpět.
• A nakonec vězme, že nic netrvá věčně!